Když Vojtěchu Slezákovi nabídli studijní pobyt na relativně neznámém ostrově v Arabském moři, netušil, že ho kromě zajímavé práce s neuvěřitelným množstvím endemických rostlinných druhů, seznámení se s místní autentickou muslimskou kulturou a novými přáteli, čeká měsíční pobyt na jednom z nejkrásnějších míst, kam se bude chtít vracet. Ale začněme od začátku.
Sokotra je pro většinu z nás ne-li neznámé, tak určitě velmi exotické místo. Jak jste se na tento ostrov dostal?
Máte pravdu. Musím se přiznat, že když mi byl poprvé nabídnutý výjezd na Sokotru, tak jsem musel hledat na internetu, abych se ujistil v základních informacích o ostrově. O výjezdu jsem se dozvěděl díky vedoucímu mé diplomové práce Davidu Juřičkovi. Ten mě seznámil s profesorem Petrem Maděrou, který sháněl studenty na tento výjezd.
Co obnášela příprava na cestu? Musel jste podstoupit nějaké neobvyklé procedury? Jak složité bylo vyřízení všech potřebných dokumentů?
Příprava na cestu obnášela zejména očkování proti žloutence, břišnímu tyfu a choleře, která jsou dobrovolná, ale doporučovaná. Jinak jsme žádné neobvyklé procedury podstupovat nemuseli, cesta na Sokotru je víceméně podobná jako cesta do jiných zemí mimo EU. Co se týče potřebných dokumentů, tak víza nám zajistil profesor Maděra a ostatní věci se nelišily od jiných cest do zahraničí.
Co tedy bylo náplní vaší práce?
První polovinu výjezdu jsme inventarizovali endemické dračince rumělkové, typické stromy pro tento ostrov, a různé druhy kadidlovníků, jejichž největší populace se nachází právě na Sokotře. Dále jsme v rámci zalesňovacích aktivit měřili semenáčky kadidlovníků na pokusných plochách, které vedou ke kvantifikaci vlivu okusu koz. Druhou polovinu výjezdu jsme pracovali na svých závěrečných pracích.
Vnímají místní obyvatelé, o jak vzácné stromy se jedná, a tedy důležitost jejich ochrany? Spolupracovali jste s tamními odborníky?
Ve většině případů místní obyvatelé nemají bohužel představu, jak velké množství rostlin a živočichů je zde endemických. Problém je, že donedávna tam žádní tamní odborníci nebyli, což se začíná měnit. V rámci různých projektů zde spolupracují odborníci nejen z Mendelovy univerzity v Brně, ale i z Belgie, Itálie a Německa.
Co tyto endemické stromy nejvíce ohrožuje a jaké jsou možnosti jejich ochrany?
Stromy jsou nejvíce ohrožovány právě místními obyvateli a nadměrným spásáním koz. Důkaz bohatství je zde počet koz, který člověk vlastní. Zdá se to úsměvné, ale právě nadměrná pastva koz vede k nadměrnému okusu malých semenáčků, což zabraňuje přirozenému zmlazení. Zásadní možností ochrany je edukace. Vysvětlovat místním obyvatelům, že pokud nezredukují svá početná stáda, tak za chvíli již nebudou mít prostor, kde je pást.
Lišila se práce v tamním, z našeho pohledu extrémním, podnebí od stejné práce v českých podmínkách?
Tamní počasí není na podzim a na jaře nikterak extrémní, teploty se tam pohybují přes den okolo 30 °C, přes noc kolem 15 °C. Postupující klimatická změna se ale projevuje i zde.
V rámci vašeho pracovního pobytu na Sokotře jste také spolupracoval s kolegou na jeho diplomové práci, která se týká vytvoření několika naučných stezek na ostrově. O co se jedná?
S kolegou Tomášem Kaplánkem pracujeme na vytvoření naučné stezky v lokalitě Firmihin, kde se nachází jediný dračincový les na světě. Chceme v rámci turistické stezky turisty edukovat o historii, o místních obyvatelích, o vzácnosti jak dračincového lesa, tak celého ostrova. V rámci našeho týmu vznikaly i další zajímavé práce, například kolegyně Nikola Jurczková na Sokotře prováděla sociologický průzkum týkající se životního stylu místních obyvatel a ochoty chránit místní flóru.
Měl jste tedy možnost poznat i místní způsob života?
Ano, po celý měsíc nás doprovázeli místní obyvatelé, kteří spolupracují s MENDELU, takže jsme měli jedinečnou možnost seznámit se s muslimským způsobem života na Sokotře.
V Jemenu, kterému Sokotra patří, je dlouhodobě nestabilní politická a bezpečnostní situace. Pocítili jste během pobytu nějaká rizika?
Na Sokotře žádné hrozby týkající se občanské války na pevninském Jemenu nejsou. Na ostrov se dostanete pomocí leteckého spoje z Abú Dhabí a ostrov jako takový je bezpečný.
Co vám pobyt na Sokotře přinesl? Máte v úmyslu se na ostrov vrátit nebo plánujete jiné pracovní pobyty v zahraničí?
V první řadě mi přinesl několik důležitých přátel do života, za které jsem velice vděčný. Také mi přinesl nadhled, že i přes měsíční absenci po čas semestru se vůbec nic nestalo, s učiteli jsme se vždy nějak
domluvili. Takže kdo váhá, zda někam vyrazit, vůbec se toho nebojte. Pokud vše půjde podle plánu, tak mi zbývá poslední rok studia na univerzitě. Rád bych ještě někam vycestoval, jsem otevřený všem možnostem. Ale jedno vím určitě, na Sokotru se jednou vrátím, protože bez nadsázky je to jedno z nejhezčích míst na zemi.
Bc. Vojtěch Slezák je student 2. ročníku navazujícího magisterského oboru Agroekologie se specializací na Pozemkové úpravy a ochranu půdy. Třetím rokem pracuje v brněnské firmě zabývající se geoinformačními systémy. Díky vyučujícímu z MENDELU má nyní také možnost spolupracovat na pilotním projektu zaměřeném na detekci plevele v zemědělských plodinách za pomoci dronu pro firmu Bayer. Ve volném čase se věnuje sportu, dobrovolným hasičům a rád si dopřává klidu na horských túrách.
