Když jde nadšení, odborné znalosti a selský rozum ruku v ruce

Zemědělství si Ing. Gabriela Doupovcová sama vybrala, vystudovala ho a celý život v něm pracuje. A protože ho stále považuje za krásný obor, tak se jí daří.

 

Spousta lidí vystřídá několik zaměstnání, než najde pro sebe to pravé. Vy jste ho našla záhy po absolutoriu. Byla to náhoda nebo jste přesně věděla, co chcete dělat?

Oba moji rodiče pracovali v zemědělství, tato práce se mi líbila, a proto jsem si vybrala pro studium nejprve Střední zemědělskou školu v Šumperku a poté Mendelovu univerzitu v Brně. Už během studia jsem věděla, že chci pracovat v zemědělské prvovýrobě a bylo mi celkem jedno, co a kde to bude.

Vaše kariéra se tedy vyvíjela v rámci Zemědělského družstva Jeseník. Co se změnilo od doby, kdy jste nastoupila na pozici agronoma?

Jako první, tak jak jste zmínila, jsem pracovala na pozici agronoma, kde jsem šéfovala 25 traktoristům, což byla největší zkouška mého života. Řada věcí se dělala úplně jinak, než nám bylo vštěpováno na vysoké škole a já jsem chtěla změnit zaběhlou morálku a postupy. Ne jednou jsem se setkala s hrubou odezvou a víc než zemědělské znalosti a znalosti z ekonomie bych potřebovala vzdělání psychologické.

Po mém návratu z mateřské dovolené došlo k absolutní změně dotačních pravidel a já jsem byla přeřazena na práci projektového manažera, jehož úkolem bylo získat pro družstvo co nejvíce peněz. Také to nebylo jednoduché, všechno bylo nové, nebylo se s kým poradit a úkol mé předchůdkyně paní Bubíkové zněl jednoznačně - sehnat peníze. Poté jsem pracovala jako hlavní ekonom družstva a nyní již 8 let vykonávám funkci předsedkyně představenstva a zároveň ředitelky družstva.

V krásné krajině podhůří Jeseníků chová vaše družstvo především dojné krávy. To ale zdaleka není jeho jediná činnost…

Kromě 500 kusů dojných krav máme 300 kusů dojných ovcí a 100 kusů koz. Z části kravského a celé produkce ovčího a kozího mléka vyrábíme mléčné výrobky ve vlastní sýrárně. Dále chováme 100 kusů masných krav, máme bioplynovou stanici s hodinovým výkonem 400 kW, máme autobusovou dopravu, zahradnickou výrobu, provádíme servis zemědělské techniky včetně pneuservisu.  Nově jsme navíc vybudovali tři apartmány určené pro agroubytování a otevřeli prodejnu farmářských výrobků z naší sýrárny a masných výrobků našich kolegů.

Je zájem o české zemědělské produkty?

Začátky nebyly jednoduché, a když v Jeseníkách nebyli turisté, tak tržby sýrárny byly téměř nulové. Dnes mohu říci, že i místní obyvatelé si rádi připlatí za kvalitní potravinu a rozdíl mezi turistickou a neturistickou sezónou není tak markantní. Velmi nás nyní zasahuje omezení kvůli Covidu, kde zavření restaurací, které od nás odebíraly naše výrobky, snížilo tržby o více než 70 %.

Aby jakýkoliv podnik dobře fungoval, nesmí jeho vedení usínat na vavřínech. To se u vás evidentně neděje. Vašemu zemědělskému družstvu se daří a Vy jste byla v roce 2014 dokonce finalistkou soutěže Manažer roku. Jaká je Vaše filozofie?

V oblasti, kde působíme, se nedá s naší strukturou hospodaření žít bez dotací. Jsme podnik, který chová dojné krávy a z části produkce vyrábí finální produkt. Nejme tedy typičtí horští zemědělci, jejichž cílem je jen krajinářská úprava pozemků s minimálním zatížením dobytkem. Má předchozí práce se podepsala na mém dalším působení. Snažím se o získání maximálního množství finančních prostředků na investiční akce tak, abychom v co největším rozsahu mohli investovat a rekonstruovat, protože bez toho se nedá ekonomicky hospodařit. Během mého působení jsme postavili na zelené louce nejen kravín pro 210 kusů dojnic a 210 kusů jalovic, ale také novou dojírnu s jímkou na kejdu. Pro vyšší ekonomickou stabilitu jsme postavili bioplynovou stanici s výkonem 400 kW, kde část energie spotřebováváme na farmě mléčného skotu a převážnou část dodáváme do sítě. Ze vzniklého odpadního tepla vytápíme celou dojírnu, správní budovu a celé agroubytování a rovněž ohříváme veškerou užitkovou vodu. Dále se nám podařilo zrekonstruovat opravárenskou halu, vybavit ji moderní technologií a stejně tak zrekonstruovat nevyužívanou budovu na pneuservis pro nákladní automobily a traktory. Jako další jsme zrekonstruovali jinou nevyužívanou budovu na agroubytování, se kterým sklízíme obrovské úspěchy. Velká řada ubytovaných hostů využívá možnosti nahlédnout na zemědělskou prvovýrobu.

Jsem hrdá na to, že v naší oblasti vyrábíme kvalitativně špičkové mléko tím způsobem, že část stáda v létě paseme a převážnou část krmné dávky tvoří senáže z horských luk. O naše mléko, vzhledem k jeho složkám, je velký zájem, dodáváme jej do italské sýrárny Brazzale Moravia.  

Využíváte v praxi znalosti z fakulty?

Samozřejmě, bez zemědělského vzdělání se zemědělství dělat nedá. Není to typický byznys, kde lze využívat jen manažerské schopnosti. Je nutné zemědělský podnik řídit velmi citlivě v kombinaci odborných znalostí a selského rozumu a nebát se někdy rozhodnout a zdravě riskovat, hlavně co se týče vlivu přírody - počasí.   

Jakou má podle Vašeho názoru studium na Agronomické fakultě perspektivu v současné době?

Zemědělství je krásný obor, který umí násobně vracet, když uděláte správné rozhodnutí. Pracujete s přírodou, se zvířaty, s lidmi, kteří ještě nejsou zkaženi současnými civilizačními nešvary.

 

gabriela-doupovcova-.jpg

Ing. Gabriela Doupovcová vystudovala na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity obor Všeobecné zemědělské inženýrství. Po ukončení studia nastoupila do Zemědělského družstva Jeseník na pozici agronoma, poté zde pracovala jako hlavní ekonom a nyní je předsedkyní představenstva a zároveň ředitelkou družstva. V roce 2014 byla finalistkou soutěže Manažer roku.