Absolventka Ekotrofologie na Agronomické fakultě MENDELU, Ing. Vendula Popelková, nyní studuje třetím rokem obor Vlastnosti a zpracování zemědělských materiálů a produktů v rámci doktorského programu. Protože jí je obor i koníčkem, nejenže se věnuje výživovému poradenství či tvorbě článků pro nejrůznějších tiskoviny, ale rozhodla se vyrazit i na zkušenou do zahraničí. A tak strávila tři měsíce loňského zimního semestru na pracovní stáži v USA na Louisiana State University.
Na svou pracovní stáž jste se vydala až za oceán. Byly Spojené státy, konkrétně Louisiana, Váš záměr?
Musím přiznat, že se jednalo spíše o shodu nejrůznějších náhod. Spojené státy jsem navštívila již v předešlém roce, avšak tehdy mimo akademickou půdu. Univerzitní prostřední za oceánem mě však vždy velmi lákalo, proto jsem se rozhodla této šance rozhodně využít. Navíc Louisiana se zdála jako skvělé místo volající po poznání.
Co Vašemu odjezdu předcházelo? Bylo složité vše vyřídit a musela jste absolvovat nějakou, ať už jazykovou nebo odbornou, přípravu?
Vyřizování a administrativních úkonů sice nebylo úplně málo, ale za tu zkušenost to rozhodně stálo. Co se jazykové přípravy týče, snažila jsem se angličtinu pilovat již v průběhu, i když co si budeme povídat, nejlepším učitelem každého cizího jazyka je právě praxe.
V čem spočívalo Vaše působení na univerzitě? Odpovídalo tomu, co jste očekávala a proč jste na stáž jela?
Mé působení na Louisianské univerzitě bylo velmi úzce spjato s projektem, na kterém v současnosti pracuji u nás na MENDELU. Mým působištěm bylo „Department of Biological Engineering“, kde jsem se zabývala syntézou a charakterizací nanočástic aplikovatelných pro hojení ran. Od stáže jsem očekávala především získání nových profesních zkušeností (zejména z oblasti nanočástic), vypilování anglického jazyka a poznání nového prostředí. Všechny tyhle body předčily v dobrém má očekávání.
Kdo byli Vaši kolegové? Spolupracovala jste především s jinými zahraničními studenty nebo spíše s domácími zaměstnanci?
Společně se mnou vycestovala na stáž ještě má kolegyně Ing. Pavla Vymazalová ze stejného ústavu na MENDELU, se kterou si troufám říct, že jsme tvořily a tvoříme velmi dobrý tým. Spolupracovaly jsme jak se zahraničními, tak i s místními studenty, stejně jako s domácími zaměstnanci. Naším hlavním „leaderem“ byla Dr. Cristina Sabliov.
V čem se liší a v čem podobá fungování americké a české univerzity? Překvapilo Vás něco?
I když jsme na univerzitě působily spíše jako vědečtí pracovníci, měly jsme tu možnost poznat také typické prostřední „amerických školních lavic“. Především v tomto směru jsem spatřovala asi největší rozdíl mezi fungováním americké a české univerzity. Například americký univerzitní systém dává mnohem větší důraz na samostatnost. Opravdu jsem byla mile překvapená, jak mnohem mladší studenti bakalářských oborů zvládnou hbitě obsluhovat široké spektrum nejrůznějších přístrojů. Stejně tak se mi velmi líbil kreativní způsob vedení hodin, kdy každý student ke konci vyučování měl v poměrně krátkém časovém úseku zpracovat souhrn skládající se z odborných článků na dané probírané téma v podobě prezentace.
Baton Rouge, hlavní město Louisiany, kde se univerzita nachází, je velké průmyslové město. Jak se Vám tu líbilo a navštívila jste během pobytu i jiná místa?
Baton Rouge se pro mě stalo něco jako druhý domov. Tohle místo má opravdu neskutečnou atmosféru, ať už díky svému rozmanitému počasí, krásným jezerům, skvělým lidem, nevšednímu jídlu či neskutečnému fanouškovskému duchu. Americký fotbal se zde bere opravdu vážně a LSU letos dokonce vyhrálo šampionát. Já měla to štěstí, že jsem na univerzitě byla přítomna právě během sezóny amerického fotbalu. Každý víkend, kdy se hrálo „doma“, se konal tzv. tailgating. Celá univerzita se zahalila do fialové, přátelsky se grilovalo, diskutovalo, tancovalo a čekalo se na nadcházející zápas. Tohle všechno bylo vážně něčím neuvěřitelným. Mimo Baton Rouge jsem během pobytu navštívila například New Orleans, které rozhodně stojí také za podívání, přímořské městečko Bay Saint Louis a při zpáteční cestě taktéž New York.
Jistě jste poznala spoustu nových zajímavých lidí…
Ano, to poznala. Poznala jsem opravdu spoustu zajímavých, a především úžasných lidí. Po většině z nich se mi už teď neskutečně stýská. Člověk se zpočátku bál právě oné jazykové bariéry, ale nebyl k tomu vůbec důvod. Jak na univerzitě, tak v okolí, se člověk většinou setkával s opravdu skvělými lidmi, kteří s ním vždy rádi prohodili pár slov, hlavně pokud zjistili, že je cizinec. Velké štěstí jsme s kolegyní měly také v případě ubytování, které jsme měly domluvené u jedné americké rodiny. Právě ta se stala takovou naší druhou rodinou a neskutečně hezky se k nám po celou dobu našeho pobytu chovala. Díky tomu jsme mimo jiné mohly nahlédnout do typického amerického života a zvyklostí zahrnujících Den díkůvzdání či Halloween.
Co Vám pobyt na zahraniční stáži dal a na co nejraději vzpomínáte?
Tato zahraniční stáž mi toho dala opravdu neskutečně moc, ať už možnost poznat mnoho nových skvělých lidí, zdokonalit se v angličtině či osvojit si nové zajímavé laboratorní postupy. Samozřejmě to také pozitivním směrem posunulo náš projekt a zbavilo mě to občasného strachu z cestování a poznávání nového prostředí. A na co vzpomínám nejraději? Bezpochyby na chvíle strávené s naší americkou rodinou a dalšími přáteli/spolužáky/kolegy. Právě jim patří jedno velké díky, že nám Louisianu ukázali jen v tom nejlepším světle.
Co byste řekla studentům, kteří váhají, zda na pobyt v zahraničí v rámci studia vyrazit?
Ať rozhodně neváhají, protože nemají co ztratit, mohou jedině získat. Navíc každá zkušenost se počítá a ta zahraniční myslím zrovna nadvakrát .
