Říká absolvent AF MENDELU Ing. Marian Jurečka, který se stal před třemi lety ministrem zemědělství ČR. Ve své funkci se již od začátku snažil nastavit priority strategie
ministerstva na několik volebních období dopředu a maximálně podporovat české zemědělce. Zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou výrobu, příspěvky pro chovatele
hospodářských zvířat, podpora investic do technologií v potravinářství z národních zdrojů, optimalizace Monitoringu eroze, úspěšný start Digitalizace komplexního průzkumu půd, sestavení 12 dotačních programů k zamezení následků sucha, program na údržbu kulturního dědictví venkova… to jsou jen některé aktivity, které řadí mezi úspěchy svého působení na pozici ministra zemědělství.
Jaká byla Vaše cesta po absolvování Agronomické fakulty a co zajímavého Vás při ní potkalo?
Když jsem v roce 2005 skončil vysokou školu, rozhodoval jsem se, jestli zůstanu pracovat jako soukromý zemědělec nebo nastoupím do nějaké privátní firmy, kde získám další zkušenosti. Jsem rád, že jsem se rozhodl pro druhou variantu a měl tak možnost strávit osm let v poměrně velkých firmách a seznámit se s obrovským množstvím zemědělců z Moravy a Vysočiny. Zároveň jsem ale stále hospodařil na své rodinné farmě, kde jsem začal rozvíjet i sektor poskytování hospodářských služeb. Musím říct, že období po absolvování bylo velice zajímavé. Nakonec jsem shodou určitých životních situací aktivně vstoupil do politiky a dnes mám možnost dělat ministra zemědělství, což je pro mě osobně velice zajímavá kreativní manažerská zkušenost.
Proč si myslíte, že studium na Agronomické fakultě je dobrá volba a jak se naplnilo Vaše očekávání?
Po absolvování Střední zemědělské školy v Přerově jsem se hlásil jak na Agronomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, obor Rostlinolékařství, tak na dva obory na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Protože jsem poměrně výrazně uspěl u přijímacích zkoušek právě na Agronomickou fakultu a na Veterinární univerzitu se napoprvé nedostal, už jsem ani nepodával odvolání. Myslím si, že Agronomická fakulta je se svou obrovskou tradicí a velkým množstvím opravdu zkušených pedagogů velice dobrou volbou pro ty, kteří chtějí pracovat v agrární oblasti. Pro mě osobně bylo studium zde velmi zajímavé, škola mě vybavila jak teoretickými znalostmi, tak určitou psychickou odolností, houževnatostí a schopností nic nevzdávat. Moje očekávání studium naplnilo. Nebyla to jen úžasná studijní léta, ale i krásné společenské a kulturní období v Brně, kdy jsem hrál v dechové kapele Sylvanka, poznal jsem spoustu skvělých lidí, se kterými se potkávám do dnešních dnů.
Jste nejen politik, ale máte i zkušenosti českého zemědělce z Vaší rodinné farmy. Co Vám škola přinesla v této praktické oblasti?
Musím říct, a už jsem to zmiňoval, že škola mi přinesla nejen potřebné informace, ale také orientaci v tom, kde které informace získat, jak pracovat s daty, propojovat informace do logických celků a ty pak využít v praxi. A to nejen v zemědělství, ale samozřejmě i dnes třeba v politice apod. Za to jsem velice rád, i když si dnes samozřejmě dokážu představit, že jsme tehdy mohli mít více informací o informačních systémech v zemědělství, více informací i z pohledu globálního zemědělství atd. Ale to už je asi otázka možných předmětů, možností a volby.
Co byste vzkázal našim současným i budoucím studentům?
Vzkázal bych jim, že zemědělství má velkou budoucnost nejen tady v České republice, ale globálně ve světě. Do roku 2050 nás může čekat přírůstek obyvatelstva až o 2,5 miliardy lidí. Už dnes 1 miliarda trpí hladem a odborníci očekávají nárůst spotřeby potravin o 60 procent. Když se k tomu přidá klimatická změna, kdy v mnoha regionech nebude intenzivní zemědělská potravinářská výroba prakticky možná, tak je to nejen velká příležitost pro Českou republiku a naše zemědělství a potravinářství. Je to i velká zodpovědnost, abychom dokázali zúročit naše know-how a naše výrobní podmínky k tomu, uživit nejen Českou republiku a být maximálně soběstační v tom, v čem můžeme. Ale také abychom byli schopní naše produkty exportovat a dokázali uživit i regiony, kde bude problém s produkcí potravin. Studium agrárních a potravinářských oborů považuji za perspektivní, neboť minimálně do konce našich životů populace a spotřeba potravin na planetě Zemi poroste.
