Anežka Pelzerová využila po ukončení studia Zootechniky na Agronomické fakultě MENDELU příležitost a vyrazila na absolventskou stáž na Island. Starala se tam nejen o specifické koně, poznala nádhernou přírodu a prožila nezapomenutelné zážitky, ale díky zahraničnímu pobytu přehodnotila také svou budoucí profesní cestu.
Island je krásná země a sen mnoha cestovatelů. Není ale pro každého. Proč jste si pro svou absolventskou stáž vybrala právě tuto zemi?
Od mala jsem velkým milovníkem přírody. Prvním kritériem při výběru země proto bylo, aby zde byla specifická krajina, na kterou jen tak nezapomenu. Ještě o něco více než přírodu ale možná miluji koně. Doma mám plnou knihovnu nejrůznějších encyklopedií, ve kterých jsem se mimo jiné dočetla o islandských koních, kteří jsou velmi specifičtí. Je to jediné plemeno ovládající kromě kroku, klusu, cvalu a trysku ještě 5. chod, takzvaný tölt, mimochod. Při něm jsou koně schopni vyvinou vysokou rychlost, přitom je pro jezdce velmi pohodlný. Když jsem zjistila, že je Island v nabídce pro stáž, měla jsem tedy jasno.
Jak jste si sehnala místo a co vše jste musela před odjezdem zařídit?
Místo stáže jsem si musela sama vybrat a domluvit. Ze začátku jsem nevěděla, kde začít. Brouzdala jsem po internetu a po chvíli narazila na jeden cestovatelský blog, kde autorka psala o pobytu a práci na Islandu, které našla na facebookové stránce. Tak jsem to taky zkusila. Jelikož jsem chtěla práci s koňmi, zadala jsem do vyhledávače "work with icelandic horses". Vyjelo mi několik skupin, tak jsem se do jedné přidala a napsala do ní svůj životopis. Dostala jsem hned několik odpovědí s nabídkami práce. Nejvíce mě oslovila jedna mladá farmářka z farmy s názvem Lava Horses na severu Islandu. Vyměnily jsme si pár zpráv, zavolaly si a hned si "padly do oka". To byla po pravdě ta lehčí část. Nyní jsem musela podat přihlášku do Univerzitního informačního systému, napsat "Letter of Acceptance" (kam chci jet, od kdy do kdy, náplň práce) a vyplnit "Traineeship Agreement" (trojstrannou smlouvu mezi mnou, zvolenou farmou a fakultou). U toho jsem tápala nejvíce, naštěstí mi pomohla zahraniční referentka. Po schválení žádosti ještě následovala jazyková zkouška, která obsahovala test a krátký rozhovor v angličtině. Přestože nemluvím plynně anglicky a tápu v gramatice, obojí jsem zvládla na výbornou.
Co konkrétně vaše práce na farmě obnášela?
Hlavní náplní práce byla starost o zhruba 40 islandských koní a pořádání vyjížděk do přírody. Návštěvníci si mohli vybrat buď krátký hodinový okruh po okolí farmy, ale i celodenní vyjížďku, při které jsme se dostali až na pobřeží Grónského moře. Dále se na farmě choval islandský skot s mléčnou užitkovostí, takže jsem dvakrát denně dojila zhruba 50 krav. Byla to malá, ale zato velmi čistá a moderní rybinová dojírna s kapacitou 8 kusů. Dojení mě tu začalo bavit, a i když jsem se po skončení školy viděla někde jinde, práce v kravíně se mi začala zamlouvat. Farmě náleželo přes tisíc hektarů půdy, na kterých se mimo koní a krav pásly i ovce. O těch jsem v létě téměř nevěděla, tu a tam jsem nějakou zahlédla na vyjížďce. Až na podzim se celé stádo v počtu zhruba 300 jehnic s jehňaty a berany sehnalo do stáje, kde se roztřídili dle pohlaví a většina se prodala na masnou spotřebu. Kromě práce se zvířaty jsem ještě pomáhala při výrobě krmení, ať už sena nebo šrotů. K farmě patřil i malý apartmán, ve kterém se během týdne vystřídalo několik rodin, takže jsem byla taky pokojská.
Měla jste při tolika povinnostech i možnost poznat krásy islandské divoké přírody?
Ano, každou sobotu jsem měla volný den. Farmáři měli jedno náhradní auto, starou jedničkovou oktávku, kterou mi vždy ochotně půjčili. S ní jsem projela téměř celý sever. Ráda jsem jezdila do Akureyri, což je druhé největší město Islandu. Ke konci stáže jsem ho měla celé prozkoumané. Navštívila jsem i nejmohutnější vodopád Evropy Dettifoss, dále krásný vodopád Godafoss či národní parky Ásbirgy a Vatnajökull. Zvláštností auta byla kazeta s názvem "The greates hits of Bruce Springsteen", která byla zaseklá v přehrávači a nešla vytáhnout. Proto jsem ji při každém výletu poslouchala a když teď náhodou zaslechnu nějakou písničku od Bruce, hned si vzpomenu na Island.
A jak jste se cítila mezi Islanďany?
Skvěle. Jsou to velice pohostinní a milí lidé, kteří vás jen tak nepustí ke slovu. (usmívá se) Farmář Koli rád u večeře vyprávěl o svých předcích, o islandské přírodě, ale znal také spoustu zajímavostí o České republice (liboval si v traktorech a jeho oblíbená značka byla Zetor). Farmářka Tora byla vynikající kuchařka. Každý den jsme měli dvě teplá jídla, často divoké ryby, které Koli přes den nachytal v jezeře a nenechal nás najíst, dokud jsme se správně nenaučili jejich islandský název. Měli spolu dvě děti, dceru Hildur a syna Jála, se kterými jsem trávila volné chvíle ať už vyjížďkami na koních nebo hraním stolních her. Život na farmě plynul pomaleji a nebyl jediný den, kdy bych se cítila smutná nebo sama. Moc ráda na všechny vzpomínám.
Brzy po návratu domů jste nastoupila do zaměstnání. Využila jste některé ze svých zkušeností ze stáže v nové práci?
Po návratu ze stáže jsem si našla práci v nedalekém kravíně a začala pracovat jako ošetřovatelka skotu/dojička. Z Islandu jsem si přivezla základy, ale práce to bylo úplně jiná. Přece jen je rozdíl mezi malou farmičkou s 50 kusy primitivního plemene a velkochovem s 400 vyšlechtěnými holštýnskými kravami a pomalu trojnásobně vyšší užitkovostí. Práce mě ale bavila a postupně jsem se vypracovala až na střediskového zootechnika. Nebýt však Islandu, do kravína bych asi nikdy nešla a hledala si práci spíše u koní.
Nyní opět cestujete a evidentně míříte raději na sever. Máte v úmyslu se ještě na Island vrátit?
Jsem příznivcem spíše chladnějšího podnebného pásu, teploty přes 30 stupňů nejsou nic pro mě, proto jsem ráda, že můžu léto trávit v Norsku. Rozhodně se ale chci na Island jednoho dne vrátit. Nejen kvůli jeho bohaté přírodě a výjimečným koním, ale i skvělým lidem, jídlu a nezapadajícímu slunci či polární záři, která roztančí oblohu nejrůznějšími barvami. Island se stal suverénně mojí nejoblíbenější zemí, a přestože už to jsou dva roky, co jsem se vrátila, vzpomínám na něj téměř každý den.
Co vám tedy vaše absolventská stáž na Islandu dala především? Doporučila byste i ostatním studentům vyrazit na pracovní zkušenou do zahraničí?
Stáž mi především ukázala, že dokážu v životě zvládnout nemožné a že jsem mnohem silnější, než jsem si myslela (kdybyste mi na začátku vysoké školy řekli, že sama poletím přes 3 000 kilometrů k neznámým lidem a budu u nich pracovat a mluvit jenom anglicky a prožiju jedny z nejkrásnějších dnů v životě, vysmála bych se tomu). Vystoupila jsem ze své komfortní zóny a poznala nové lidi se skvělou mentalitou a přístupem k životu. Viděla jsem spoustu nádherných míst, zajezdila si na skvělých koních a posunula úroveň angličtiny. Zlatý hřeb nastal poslední týden stáže, kdy za mnou přiletěl přítel a požádal mě o ruku. Spolu jsme pak autem procestovali zbytek Islandu. Rozhodně bych stáž doporučila všem, je to životní příležitost, která vám obrátí život vzhůru nohama a ukáže, co všechno ve vás je. Kdybych měla možnost, hned bych jela znovu.
Ing. Anežka Pelzerová
Vystudovala na AF MENDELU program Zootechnika. Ráda se chlubí, že pochází z Nové Vsi u Nového Města na Moravě, což je obec s nejdelším názvem v republice. Vyrůstala na statku a oba její rodiče pracují v zemědělství. Od 6 let hrála fotbal, ještě při škole v 2. lize za Zbrojovku Brno. Je vodák a má ráda horskou turistiku a horolezectví. K 13. narozeninám dostala od rodičů koně Lukase, díky kterému se rozhodla studovat na MENDELU. V hlavě nosí plán na zřízení vlastní eko farmy.