Zlatá farma ve Štětovicích na Prostějovsku je pro návštěvníky bez nadsázky otevřená každou denní dobu po celý rok. Především rodiny s malými dětmi se mohou během prohlídky seznámit s tím, jak vypadá běžný život na farmě. Návštěva se pak dá zakončit nákupem regionálních produktů nebo posezením v kavárně nad některou z domácích dobrot. Farmu spolu s manželem vede už devět let absolventka Agronomické fakulty Zlata Ronzová Mádrová. Že se jí daří, potvrzuje několik získaných ocenění. Před třemi lety se Zlatá farma stala nejvíc eco-friendly zařízením Olomouckého kraje, od loňska se pak její majitelka může pyšnit titulem Mladá farmářka roku.
S manželem vlastníte farmu, v loňském roce jste dokonce zvítězila v soutěži Mladý farmář roku. Jak se dnes stane mladý člověk úspěšným farmářem?
Za úspěšného farmáře se nepovažuji, v mnoha ohledech jsme stále na začátku. Zemědělství mám v krvi a vždy jsem chtěla pracovat v živočišné výrobě. Založení farmy ale nebyla jednoduchá ani levná záležitost, bez podpory rodiny bychom to nezvládali ani teď.
Vaše Zlatá farma se nevěnuje jen chovu hospodářských zvířat, nabízíte toho mnohem víc...
Zlatá farma ve Štětovicích je otevřena denně od rána do večera. Chováme všechny druhy hospodářských zvířat – krávy plemene ČESTR, které dojíme roboticky. Máme taky koně, klisnu, poníky, osla a návštěvníci u nás uvidí i kozy, ovce, prasata, lamu, veškerou drůbež, králíky, morčata a spoustu koček. Mléko z vlastního chovu zhruba z poloviny zpracováváme v naší mini-mlékárně, většinu výrobků prodáme prostřednictvím faremní prodejny, dodáváme ale i do Globusu a Kauflandu v Olomouci. Naše vysokotučná smetana a karamelový dezert získaly označení regionální potravina. Provozujeme také kavárnu U zlatého vemínka, kde si návštěvníci můžou dát třeba domácí dort. Mimo to se věnujeme vzdělávání široké veřejnosti, provozujeme Štětovické skanzen, vysazujeme stromy a pečujeme o kulturní ráz krajiny.
Je v současné době zájem o kvalitní farmářské produkty? Kdo jsou vaši zákazníci?
V době covidu byl o produkty obecně větší zájem, protože si lidé nemohli dopřát jiné radosti. Nyní musíme o každého zákazníka bojovat. Ochota nakupovat je obecně nižší, lidé více šetří, vyhledávají slevy. Farmáři ale ceny nezvyšují, snaží se trh udržet, a proto věřím, že se zájem opět zvýší, když spotřebitelé poznají, že si mohou za stejnou cenu dopřát vyšší kvalitu. Našimi zákazníky jsou mladí lidé, mladé rodiny a lidé důchodového věku. Většina jich přemýšlí o ekologické stopě výrobku, a také o tom, že produkt přímo z farmy chutná zkrátka nezaměnitelně. Opakem je faremní mlékomat, kde je vzrůstající tendence odbytu.
Tuším, že život farmáře není romantická procházka rajskou zahradou. Co farmářům nejvíce komplikuje jejich práci, a je možné tyto překážky odstranit?
Říká se, že zemědělci si dokážou jen stěžovat, málokdo však rozumí tomu, co musí takový průměrný zemědělec umět a znát, s jakými riziky pracuje. Proto nemám ráda obecné sousloví – „máš špatné známky, půjdeš na hnojárnu“. Dávno už nejsme jen pěstitelé, chovatelé, ale i zpracovatelé, prodejci, manažeři, vedoucí týmu, máme na starosti marketing, ochranu životního prostředí, a zároveň musíme stíhat vstřebat a plnit všechny legislativní podmínky provozu. Těžko se nám budou odstraňovat překážky, administrativy neustále přibývá. Důraz na zodpovědné hospodaření ve všech ohledech roste.
Letos na jaře jste se zúčastnila Kulatého stolu, kde jste mimo jiné s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou řešili otázku, jak přilákat mladé lidi do zemědělství. Jak?
To je velice složitá otázka, na kterou, jak jsem viděla, je těžké odpovědět i pro nejpovolanější. Je mnoho absolventů, kteří však po studiu nejdou do praxe. Jak studenti pochopí, že mají i jiné možnosti zaměstnání bez zodpovědnosti, upřednostní jiné obory. Podle mě je jedinou cestou změna pohledu na zemědělce v očích veřejnosti – ze skuhrajícího pobírače dotací na zodpovědnou a uznávanou osobu ve svém okolí, která živí národ a udržuje krajinu.
Je tedy podle vás studium zemědělských oborů v dnešní době perspektivní a nachází jejich absolventi odpovídající uplatnění?
Zemědělství je atraktivní pro studium a myslím si, že je i perspektivní pro praxi, protože bez potravinové soběstačnosti to do budoucna vůbec nepůjde. Podniky si budou muset zajistit vystudované pracovníky přímo na škole a třeba je motivovat, možná i stipendiem a podobně. Zemědělství nabízí tak široké spektrum uplatnění, jako málo jiných oborů – od IT až po sociální zemědělství. Každý si může najít svůj šálek kávy a být stále v oboru.
Kdybyste měla své současné zkušenosti, rozhodla byste se pro stejné vzdělání a práci?
Na studium na MENDELU nelze zapomenout, léta strávená na škole patřila k těm nejlepším. Po zkušenostech bych si opět vybrala stejný obor – všeobecné, resp. zemědělské inženýrství. Od každého jsme se naučili něco, což se při provozu menší farmy výborně hodí. A co se týká práce, ani tady bych neměnila.
