Už během studia posledního ročníku Agrobyznysu na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně založila Ing. Soňa Jonášová Institut Cirkulární Ekonomiky, stala se jeho ředitelkou a našla svoje IKIGAI...
Co se skrývá za pojmem cirkulární ekonomika?
Jedná se o systém, ve kterém se od samého počátku snažíme předejít vzniku jakýchkoliv odpadů tím, že preferujeme používání obnovitelných zdrojů materiálů a energie, navrhujeme kvalitní výrobky, které dlouho vydrží, dají se opravit nebo zrecyklovat, a snažíme se o maximální uzavřený tok materiálů – tzv. „closed loop“. Na již vznikající odpady se díváme jako na zdroje a hledáme cesty pro jejich využití. Základní jsou dva cykly živin – technický a biologický. A právě ten biologický je charakteristický pro bioekonomiku, do které patří i zemědělství.
Cirkulární ekonomika ale také například souvisí s nástupem sdílené ekonomiky, která preferuje využívání produktů místo vlastnictví, nebo digitálními technologiemi, které umožňují třeba precizní měření toků energií, vody či materiálů, což vede ke zvyšování jejich úspor.
Jste velmi mladá, a přesto jste ředitelkou institutu. Jaký je Váš příběh?
V rámci studia jsem vycestovala na studijní a později pracovní stáž do Holandska. A to byl spouštěcí element celé mé cesty. V Holandsku jsou ekologické aspekty a hledání synergií s ekonomickým systémem naprostou samozřejmostí. A tak, kromě toho, že jsem se věnovala studiu organického zemědělství, jsem se poprvé seznámila i s tématem cirkulární ekonomiky. To mi učarovalo, takže i přesto, že jsem měla před sebou poslední rok magisterského studia, jsem se rozhodla, že by v Česku měla vzniknout organizace, která by se tomuto tématu věnovala. A proto jsem založila INCIEN. To také odpovídá na Vaši otázku, protože jsem začala už na škole. Bylo to celkem perné období, a to i vzhledem k faktu, že jsem studovala denní studium, ale začala žít v Praze, abych měla blíže k důležitým organizacím i k naší první partnerské firmě, která vznik INCIEN ze začátku velmi podporovala. Tou byla společnost JRK, pro kterou jsem v začátcích realizovala osvětové aktivity o kompostování na obcích. Díky nim jsem získala i přehled o tom, jak by měla fungovat správně řízená organizace a získala i první zakázky. To bych doporučila všem, kteří startují vlastní myšlenku. Nebát se, že vám ji někdo „vykrade“ - nikdo totiž v sobě nebude mít stejný zápal. A mít po svém boku zkušeného partnera je obrovská výhoda.
Spektrum činností Vašeho institutu je široké a rozsah rozhovoru omezený. Přesto, čím především se zabýváte?
Naše činnosti jsou zaměřeny na pomoc s implementací principů cirkulární ekonomiky zejména na úrovni firem a obcí. To je naše hlavní hospodářská činnost, která nám také zajišťuje finanční nezávislost i přesto, že jsme nezisková organizace. Cílem je ale vzdělávání o tématu a zde máme programy jak pro mateřské školy, tak i kurzy celoživotního vzdělávání pro manažery, které běží vždy od září do června. Klíčové je ale také propojení všech aktérů napříč sektory i úrovněmi, protože nejdůležitějším aspektem je spolupráce. Fungujeme i na mezinárodní úrovni a jen před pár dny jsme ohlásili první český Cirkulární městský sken, který jsme realizovali v Praze a na kterém jsme spolupracovali s našimi holandskými partnery Circle Economy Amsterdam.
Předpokládám, že práce, kterou děláte, Vás musí naplňovat a i když je náročná, nevnímáte ji pouze jako zaměstnání. Je to tak?
Jinak by to nešlo. Otevřít v Česku zcela nové téma, vést organizaci, která dnes zaměstnává už šest lidí, asi 15 externistů a do toho denně přemýšlet nad tím, kde je moje energie a čas potřeba nejvíce, je občas skutečně složité. Na druhou stranu je největším motorem fakt, že všechny naše projekty jsou přínosné a vylepšují současný stav. A to ať se jedná o odpadové hospodářství nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. Často říkám, že klíčem k tomu, aby se člověk udržel, je najít si svoje IKIGAI. Jedná se o japonský koncept, který říká, že by člověk měl dělat to, co miluje, co svět potřebuje, co ho uživí a v čem je dobrý. Přesná náplň mé práce nejde definovat, ale klíčový je smysl a správný směr, který jednoznačně má.
Využíváte znalosti ze studia na Agronomické fakultě v praxi?
Jednoznačně ano. Vzhledem k velmi zajímavému rozptylu studia do teď využívám komplexnosti a provázaností, které jsme při studiu agrobyznysu museli začít vnímat. Dokonce se často potkávám i s předměty, které jsem v lásce zase tak neměla, což je pedologie nebo pěstování rostlin. Dnes je to pro mě naopak srdcové téma, protože péče o půdu je jeden z klíčových aspektů udržitelného rozvoje společnosti. Navíc je to téma velmi aktuální, a tak je skvělé o něm vědět skutečně do hloubky.
Jakou perspektivu má podle Vašeho názoru studium na AF a co byste doporučila těm, kteří přemýšlí nad svou profesní budoucností?
Není nic jasnějšího než fakt, že i když bude svět v jakékoliv krizi, tak že budeme vždy muset hledat cesty, jak se uživit. A to doslova. Zemědělství je klíč k přežití, který bude třeba zdokonalovat více než kdykoliv před tím. Jsme sužováni suchem, ale i změnami klimatu a novými spotřebitelskými vzorci. Do toho vstupují nové technologie, postupy a potřeby. A studium agrobyznysu mi dalo příležitost osahat si zemědělství z mnoha perspektiv a vybrat si vlastní cestu. Každému bych doporučovala, aby během studia přijal jakoukoliv příležitost vyjet do zahraničí nebo absolvovat odbornou stáž ve firmě. Jen v praxi si tak otestuje, co chce a co naopak určitě nechce v životě dělat. Ne pro každého je vhodné podnikání, ne každý je zase lehce zaměstnatelný. Ušetří si mnoho času a může se orientovat jen na to podstatné a důležité!
|
(pt)
