Dva světadíly, dvě univerzity, JEDEN STUDENT

Jiří Zhoř, 2. ročník Bc. oboru Fytotechnika

I já patřím mezi ty, kteří jednou dojdou do stádia, kdy si řeknou, že je potřeba změna. Já se k ní odhodlal během prvního ročníku bakalářského studia oboru Fytotechnika. Rozhodl jsem se využít univerzitou nabízené programy a na rok vyrazit na studijní pobyty.

První semestr jsem strávil ve finském Oulu, kam jsem vycestoval přes program Erasmus+. Město je položené u moře na severu země, což z něj činí hlavní město severní Skandinávie. Mezi výměnnými studenty je tak oblíbené, že jej v evropském žebříčku ohodnotili jako druhé nejoblíbenější místo ke studiu.

A není se čemu divit. Člověk zde potká studenty z celého světa a ve spojení s kvalitou zdejší výuky a krásou místní severské přírody by těžko hledal lepší místo k pobytu. Jeden z důvodů, proč jsem vybral Finsko, byla právě vyhlášená kvalita výuky. Od začátku semestru jsme pracovali na projektech, ať už samostatně nebo ve skupinách, díky kterým je student nucen zpracovat danou tématiku dopodrobna, čímž se vše učí. Velký důraz kladou na vzájemnou komunikaci, spolupráci a výslednou prezentaci projektu.

Času stráveného ve škole ale nebylo hodně, a tak jsem měl spoustu prostoru dělat cokoliv jiného. K Finsku neodmyslitelně patří nekonečné lesy a jezera, polární záře a sauna, čehož se člověk ne a ne nabažit.

Na půl roku Asiatem

Dilema, kde strávit druhý semestr bylo velké. Chtěl jsem vyrazit za hranice Evropy a nějakým způsobem navázat na své dosavadní zkušenosti a zážitky něčím jedinečným. Proto mojí volbou byla Kangwon National University v Jižní Koreji, se kterou má naše univerzita bilaterální partnerství.

Jestli Finsko bylo především o přírodě, studentských zábavách a množství volného času, tak v Jižní Koreji to bylo
přesně naopak. Jihokorejci jsou opravdu usilovně pracující lidé. Od toho se odvíjí i místní výuka. Školu jsem měl od pondělí do pátku a o víkendech jsem často pracoval na projektech nebo se učil na těžké průběžné testy.

Zdejší studenti tráví od začátku semestru ve studovnách hodiny a hodiny a „bohužel“ jsem se k nim musel častokrát připojit i já.

V rámci jednoho projektu jsme dělali Development Project v horské vesnici na hranici se Severní Koreou. Součástí výzkumu bylo několik návštěv této oblasti, kdy jsem měl možnost dostat se na vojenské stanice a radarové základny, které hlídají ozbrojení vojáci a stovky raketových zbraní. Odtud jsme měli Severní Koreu jako na dlani.

Co ale dělalo pobyt nezapomenutelný, byli místní lidé. Jihokorejci si mě získali svojí otevřeností, srdečností a neustálou snahou druhým pomoct. V rámci výměny zkušeností mě měla na starosti jedna místní rodina. Udělali by pro mě všechno a neustále mi připomínali, že chtějí, abych se mezi nimi cítil jako doma. A povedlo se jim to.

A takové byly moje pobyty. Dvě naprosto rozdílné země, kultury i vzdělávací systémy. Taková obohacující zkušenost plná zážitků, dojmů, vědomostí, nových přátel, ale
mnohdy i smutku vám otevře oči nejen jako studentovi, ale především jako člověku.

Takže taky neváhej a vyraz, možností je spousta!

Student Jiří Zhoř