Na svou pracovní stáž do Chile odjížděla Eliška Rumpová s lehkým napětím. Po překonání obav z velkého jihoamerického letiště a z komunikace v cizím jazyce ji ale čekaly už jen příjemné zkušenosti. A to jak pracovní, tak osobní, gurmánské či cestovatelské.
Čím zlákalo Chile studentku MENDELU, že se vypravila na svou zahraniční praxi až sem? Proč jste se rozhodla právě pro tuto jihoamerickou zemi?
Jižní Ameriku máme v rodině asi v krvi. Táta tam jezdí pravidelně skoro každý rok, má tam tedy již spoustu známých, takže nebylo těžké vykomunikovat místo případné stáže. Ale posledním nakopnutím byl návrat mojí kamarádky právě ze stáže v této destinaci. Věděla jsem od ní tedy přesně, jakou dokumentaci si obstarat, aby mohlo vše proběhnout.
Byla příprava na cestu složitá? Co vše jste musela podstoupit, abyste mohla odletět do Chile?
Jak jsem již naznačila, velkou pomoc a cenné rady mi poskytla právě kolegyně doktorandka - kamarádka Maruška Bártíková, se kterou jsem měla to velké štěstí sdílet jednu kancelář. Odkázala mě přímo na stránky, kde byly dostupné všechny potřebné formuláře. Dohodnout se s protistranou naštěstí nevyžadovalo tolik úsilí, protože komunikace probíhala v angličtině. Pak už jen zbývalo vybrat let a sbalit kufr.
Kde byl tedy cíl Vaší cesty a co bylo náplní Vašeho pobytu?
Prvotním cílem bylo neztratit se na letišti. Vymotat se z tak velkého letiště, které v Santiagu je, dalo trochu zabrat. Ale cílovou destinací byla okrasná školka kousek od Quilloty. Školka jako taková je zaměřena na pěstování jak "klasických" okrasných rostlin, tak i pro naše končiny exotických rostlin, jako jsou kaktusy nebo sukulenty. Pracovní náplní bylo provádění odběru vzorků z rostlin, které vykazovaly známky napadení a následná identifikace patogenů z těchto vzorků.
Spolupracovala jste pouze s místními lidmi nebo i s kolegy z jiných zemí? Našla jste si nové přátele?
Celá spolupráce byla zaměřena pouze na Chile, takže se dá říci, že jsem spolupracovala pouze s místními. Protože jsem však nakonec navštívila i spřátelené školky z širšího okolí, potkala jsem se opravdu s velkou skupinou podobně zaměřených lidí a jistě některé z nich mohu nazvat i svými přáteli. Všeobecně jsou tamější lidé velmi milí a vždy se snaží nabídnout pomocnou ruku.
Vystačí si člověk v Chile s angličtinou nebo je potřeba mluvit španělsky?
Angličtina v této destinaci určitě není preferovaným jazykem a domluvit se tu jen anglicky je takřka nemožné. Naštěstí španělština není zase tak složitá a na neodborné úrovni vám ke komunikaci postačí naučit se základní fráze ohledně stravy, směru cesty a slušného chování. Já měla tu výhodu, že jsem s sebou vždy měla moc hodný a ochotný doprovod, který uměl anglicky a v komplikovanějších situacích překládal.
Váš pobyt trval měsíc. Měla jste čas a příležitost trochu cestovat?
Chile je naštěstí země, ve které není problém přejet z vnitrozemí k oceánu, takže jsem se opravdu stihla porozhlédnout i okolo, včetně návštěvy dvou národních parků. Ovšem kouzlo prvního pohledu na oceán a možnost se v něm vykoupat je opravdu nezapomenutelný zážitek. Ve spojení s vynikajícím jídlem a milými lidmi je tato destinace opravdu jako z jiného světa .
Určitě jste odjížděla s nějakými představami o zemi, kultuře, lidech... Naplnily se nebo Vás něco překvapilo?
Odlétala jsem lehce v napětí, co mě čeká a jak budu vítána, ale myslím, že to ze mě rychle opadlo. Chile člověka úplně pohltí a vtáhne. Kdybych se ale zdržovala ve velkých městech, asi by to tak růžové nebylo. Tak jako každá země i Chile má své problémy, především politicko-ekonomické. Nedlouho před mým příletem probíhaly masové stávky a protesty proti vládě. Ale když se poodjelo na periferie, bylo to mnohem poklidnější a vlídnější. Jak už jsem zmiňovala, lidé jsou tam skvělí se srdcem na dlani.
Plánujete se do Chile vrátit nebo přemýšlíte nad jinou zemí?
Aktuálně plánuji především zdárně zakončit studium a chystám se na příchod miminka. Věřím ale, že budu mít to štěstí se do Jižní Ameriky ještě podívat. Možná by mě lákala i Argentina, kde jsem měla při zpátečním letu mezipřistání a na první letištní pohled je také určitě co objevovat. Myslím, že měsíc je taková optimální doba na to, aby člověk něco stihl mimo práci i zažít, ale zároveň se mu chtělo i zpátky domů. :D
Doporučila byste zahraniční zkušenost, ať již studijní pobyt nebo praxi, i ostatním studentům?
Jednoznačně ano. Já se toho hodně bála kvůli domluvě v cizím jazyce, nutnosti zvládnout manévry na letišti a případným jiným nesnázím. (Vím, o čem mluvím. V době, kdy jsem se chystala k návratu, zrovna startovala pandemie i u nás a lety ze zahraničí se rušily jako na běžícím pásu. Týden po příletu se uzavřely hranice ČR.) Když ale člověk překoná respekt z toho všeho a rozhodne se udělat finální krok dopředu, tak je to pak něco, co mu může dát do dalšího života opravdu velmi mnoho. Takže mě ve výsledku mrzí, že jsem čekala až do třetího ročníku a nestihla aspoň o jednu cestu víc.
Po absolvování bakalářského a navazujícího programu oboru Rostlinolékařství pokračuje Ing. Eliška Rumpová čtvrtým rokem v doktorském programu oboru Rostlinolékařství. Nyní ji čekají státnice a hlavně příchod miminka.
