Má diplomová praxe v zemi helvétského kříže

Svou bakalářskou praxi jsem si odsloužil v tuzemském zemědělském podniku. S diplomovou praxí přišel čas posunout laťku o něco výše.

Navíc jsem cítil silné nutkání opustit na pár měsíců „mamahotel“ a plán na poslední školní rok v životě zněl jasně: Vydělat si takový balík peněz, který by pokryl roční životní náklady rockové hvězdy z 80. let.

Takže cíl jsem měl, byl čas učinit konkrétní kroky k samotné realizaci. Zastávám názor, že když člověk něco moc chce, vesmír mu ukáže cestu. Věci se daly do pohybu následovně (zkrácená verze): inzerát na stránkách školy – komunikace s agenturou – odjezd.

Švýcarsko, pro východního Evropana země zaslíbená. Pracoval jsem na farmě v rámci programu Agropraktikant. Platí vás švýcarská vláda, pracujete 55 hodin týdně a vyděláte si dost (pro nás) peněz. Člověk si hned uvědomí, jak poznamenalo české podnikání 50 let bolševické diktatury. Švýcarští zemědělci jsou spíše „podnikateli“ než rolníky. Naše rodinná farma s tradicí přes 400 let byla zaměřená na produkci ovoce, s drtivou převahou jablek. V menším množství se na farmě nacházely hrušně, švestky a kanadské borůvky. Než počalo ovoce dozrávat, práce spočívala v ošetřování keřů/stromů plus běžné „údržbářské“ práce zajišťující chod farmy. Většinu času jsme logicky pracovali venku, a to za každého počasí, když nám nehřmělo přímo nad hlavou, oblékli jsme pláštěnky a šli si zasloužit svůj žold.

Rád bych se zmínil, co mi vlastně praxe ve Švýcarsku přinesla, protože to, co si odvezete domů v podobě zkušeností a zážitků je nejdůležitější. Za 3 měsíce jsem poznal spoustu skvělých lidí všech národností, viděl jsem chod podniku, který nemá v Česku obdoby, vydělal jsem si svůj první milion (vtip, ale s prázdnou jsem zrovna nepřijel – poznámka autora), zjistil jsem, že dokážu tvrdě pracovat, oprášil jsem zapomenutou němčinu, viděl kousek Švýcarska, a hlavně jsem si uvědomil, že za pecí je dobře, ale zážitky číhají tam venku.

Teď přijde závěrečné mudrosloví, tak zbystři milý čtenáři. V životě se posunete jen tak, že budete co nejvíce času trávit mimo vaši komfortní zónu. Žijeme v zemi, kde si svobodně volíme to, jak naložíme s našimi životy, ale spousta lidí toho nikdy nevyužije! Švýcarsko může být i vaším začátkem!

Lukáš Košťál (1. 2. 2017), AF MENDELU